Fakta

Třicet čtyři ověřených faktů. Osm z nich je sporných nebo se běžně opakuje špatně, a to je u nich napsané.

Porovnat velikosti vedle sebe

33 faktů

Měřítko
Planckova délka je 1,616255 × 10⁻³⁵ m
Měřítko, na kterém se čeká, že dnešní popis prostoru a času přestane platit. Že je to nejmenší možná vzdálenost, se často opakuje, ale z pramene to neplyne: CODATA udává hodnotu, ne dolní mez délky.
Sporné
Zdroj: NIST CODATA 2022
Ukázat v měřítku
Měřítko
Atom je skoro celý prázdný
Kdyby byl atom stadion, jádro je hrášek uprostřed. Poměr je zhruba 1 ku 63 000.
Zdroj: NIST CODATA 2022
Ukázat v měřítku
Měřítko
Mléčná dráha měří napříč asi 100 000 světelných let
Světlu trvá přejít ji sto tisíc let.
Zdroj: NASA Imagine the Universe
Ukázat v měřítku
Měřítko
Laniakea, naše domovská superkupa, měří 500 milionů světelných let
Obsahuje kolem sta tisíc galaxií a my jsme na jejím okraji.
Zdroj: Tully et al. 2014, Nature
Ukázat v měřítku
Měřítko
Pozorovatelný vesmír měří napříč 94 miliard světelných let
Nejvzdálenější objekty jsou 47 miliard světelných let daleko, i když vesmír je starý 13,8 miliardy let. Prostor se totiž mezitím roztáhl.
Zdroj: ESA Planck 2018
Ukázat v měřítku
Světlo
Sluneční světlo letí na Zemi 8 minut 20 sekund
Kdyby Slunce zmizelo, nevíme o tom přes osm minut.
Zdroj: IAU 2012 Resolution B2
Pustit světlo
Světlo
Voyager 1 bude brzy jeden světelný den od Země
Signál z něj letí zhruba dvacet čtyři hodin.
Zdroj: NASA JPL, Where Are Voyager 1 and 2 Now
Pustit světlo
Světlo
Světlo z Andromedy vyrazilo dřív, než existoval moderní člověk
Letí dva a půl milionu let.
Zdroj: NASA/ESA Hubble, M31
Pustit světlo
Světlo
Ve vesmíru nikdy nevidíme teď, vždy jen minulost
Čím dál se díváš, tím hlouběji do minulosti.
Zdroj: Speciální relativita, zpoždění = vzdálenost děleno c
Pustit světlo
Čas
Vesmír je starý 13,787 miliardy let
S nejistotou dvacet milionů let.
Zdroj: ESA Planck 2018
Čas
Za zhruba 6 miliard let se Slunce změní v rudého obra
Merkur a Venuši pohltí. Osud Země je v literatuře stále otevřený.
Zdroj: NASA Science, Life and Death of Stars
Čas
Poslední černé díry se vypaří kolem 10¹⁰⁰ let
Teoretická extrapolace, ne pozorování. Adams a Laughlin kladou hranici mezi éru černých děr a temnou éru na 10¹⁰⁰ let; stojí to na rozpadu protonu a na Hawkingově záření, což zatím nikdo nezměřil.
Sporné
Zdroj: Adams a Laughlin 1997, Rev. Mod. Phys. 69, 337
Čísla
Mléčná dráha má 100 az 400 miliard hvězd
Přesněji to nikdo neví a ten rozsah je poctivá odpověď.
Zdroj: NASA Imagine the Universe
Čísla
Víc hvězd než zrnek písku? Záleží na předpokladech
Odhady na obou stranách jsou tak nejisté, že písek může vyhrát. Není to ustálený fakt, přestože se tak opakuje.
Sporné
Zdroj: Scientific American
Extrémy
Nejvyšší naměřená teplota jsou biliony kelvinů
Kvark-gluonové plazma: ALICE naměřila ze srážek olova 297 MeV, tedy 3,45 bilionu kelvinů, PHENIX ze srážek zlata 221 MeV, tedy 2,56 bilionu. Je to teplota odečtená ze sklonu spektra přímých fotonů, takže se čísla liší podle urychlovače i metody. Populární „5,5 bilionu“ pochází z tiskové zprávy, ne z recenzovaného článku.
Sporné
Zdroj: ALICE Collaboration 2016, Phys. Lett. B 754, 235 (přímé fotony v Pb-Pb)
Extrémy
Nejchladnější místo v laboratoři NASA má 200 nanokelvinů
Dvě stě miliardtin kelvinu na pozemním testbedu Cold Atom Lab.
Zdroj: NASA JPL Cold Atom Lab
Extrémy
Kostka cukru z neutronové hvězdy váží asi miliardu tun
Zhruba jako hora.
Zdroj: NASA Imagine, Neutron Stars
Extrémy
Která hvězda je největší, se neví
Stephenson 2-18 vychází na 2150 az 2583 poloměrů Slunce, ale poloměr sám žádná práce neuvádí: dopočítává se z teploty a zářivého výkonu. Navíc je sporné, jestli hvězda vůbec patří do kupy Stephenson 2, a bez toho není jistá ani vzdálenost. Změřená rekordmanka je UY Scuti, 1708 ± 192 poloměrů.
Sporné
Zdroj: Publikované odhady poloměrů, vzájemně se překrývající
Ukázat v měřítku
Extrémy
Nejrychleji rotující známá hvězda se otočí 716krát za sekundu
Asi 43 000 otáček za minutu.
Zdroj: Hessels et al., Science 311 (2006)
Extrémy
Nejvzdálenější potvrzená galaxie existovala 290 milionů let po Velkém třesku
JADES-GS-z14-0, červený posuv 14,32.
Zdroj: NASA JWST, 2024
Černé díry
Černá díra v naší galaxii má 4 miliony hmotností Slunce
Čtyři miliony hmotností Slunce ve středu naší Galaxie, 27 000 světelných let od nás.
Zdroj: EHT / ESO 2022
Černé díry
Horizont událostí v M87 je větší než celá sluneční soustava
Šest a půl miliardy hmotností Slunce.
Zdroj: EHT 2019
Ukázat v měřítku
Černé díry
Pád do černé díry tě špagetifikuje
Vzdálenému pozorovateli se tvoje hodiny zpomalí az zamrznou na horizontu.
Zdroj: Obecná relativita, Schwarzschildovo řešení
Divné
Na exoplanetě HD 189733b prší roztavené sklo bokem
Vítr má kolem dvou kilometrů za sekundu.
Zdroj: NASA/Hubble, HD 189733b
Divné
Boötova prázdnota je díra o poloměru 62 megaparseků
Přehled z roku 1987 potvrdil zhruba kulovou prázdnotu o poloměru 62 Mpc, tedy asi 200 milionů světelných let. Galaxií je v ní řádově méně, než by tam podle rozložení hmoty mělo být.
Zdroj: Kirshner et al. 1981, ApJ
Ukázat v měřítku
Divné
Celá Místní skupina padá k Velkému atraktoru
Místní skupina se k němu řítí rychlostí kolem 600 km/s. Leží za pásem Mléčné dráhy, takže se špatně pozoruje, a novější přehledy jeho hmotnost proti původnímu odhadu z roku 1988 snížily asi o 14 %.
Sporné
Zdroj: Seven Samurai 1986 a pozdější rentgenové revize
Divné
Reliktní záření existuje, to procento šumu v televizi ne
CMB má 2,725 K a je dobře změřené. Tvrzení, že tvořilo 1 % šumu ve staré televizi, nemá seriózní zdroj.
Sporné
Zdroj: Penzias a Wilson 1965, potvrzeno COBE a Planck
Divné
Tulácké planety bez hvězdy existují, počet neznáme
Odhady se liší o řády a nejsou usazené. Konkrétní poměr proto neuvádíme.
Sporné
Zdroj: Mikročočkové přehlídky, odhady se liší o řády
Perspektiva
Sluneční soustava je z drtivé většiny prázdná
Při měřítku jeden pixel na průměr Měsíce je mezi planetami hodiny scrollování.
Zdroj: Josh Worth, If the Moon Were Only 1 Pixel
Ukázat v měřítku
Perspektiva
Voyager 1 je nejvzdálenější lidský výtvor
Zhruba 25 miliard kilometrů, hluboko v mezihvězdném prostoru, a stále vysílá.
Zdroj: NASA JPL
Pustit světlo
Perspektiva
Na fotce Pale Blue Dot je Země menší než jeden pixel
Pořízeno ze šesti miliard kilometrů 14. února 1990.
Zdroj: NASA, Pale Blue Dot
Divné
55 Cancri e není diamantová planeta
Hypotéza z roku 2012 byla pozdější spektroskopií překonána ve prospěch kamenného světa s lávou.
Sporné
Zdroj: Spitzer a Hubble, spektroskopie 55 Cancri e
Čísla
Den na Venuši trvá 243 pozemských dní, ne 234
Venuše se kolem osy otočí za 243 dní, a to pozpátku. Sluneční den, tedy od východu Slunce k dalšímu, tam ale trvá 117 dní, takže je kratší než rok 225 dní.
Sporné
Zdroj: NASA Science, Venuše - fakta